maṇga T. M. (C. Te. Tu. manku infatuation, dullness = മങ്ങുക). A young, playful woman, coquet, also മങ്കച്ചി, pl. മങ്കയര് RC മഹാസ ങ്കടം മങ്കമാരായി പിറന്നാല് SiPu. (= harlot). മാമലര്മങ്ക, പങ്കജമങ്ക Lakšmi, മാമലമങ്ക Pārvati. മങ്കിതം MM. see മങ്ങിതം. മങ്കു, B. chaff, blighted ears. — മങ്കരി Trav. stunted rice, eaten parched = മന്നല & വന്ന ല q. v. — (or fr. Port, manco, deficient?). മങ്കമക്കാപ്പന് (CrP.) A kind of paddy. മങ്കുലം, see മണ്കലം. മാംക്ഷു S. & മക്ഷു Ved. (L. mox). At once.